***Milena***

„Stýskalo se ti po mně, sestřičko,“ řekl Silvano se zábleskem krutého potěšení ve tváři.

„Jak… jak jsi se sem dostal?“ koktala jsem, oči mi cukaly šokem a nevěřícností.

„Měla bys teď vidět svůj obličej,“ smál se jako šílenec a sípal, jako by se tím dusil. „To tě tak šokovalo, že mě vidíš?“

„Měla jsem to tušit,“ řekla jsem přes jeho smích, s pohrdáním planoucím v očích, když jsem se na