Helena ukázala na velkou mísu čerstvě nasekané zeleniny, stojící u vzdálenějšího okraje rozlehlého mramorového ostrůvku. „Podej mi tu zeleninu, drahoušku.“

V rozlehlé, tiché kuchyni velkolepého sídla pracovaly Liana s Helenou v plynulém, sehraném rytmu. Přípravy složité večeře pro pána domu, Vaughna, byly v plném proudu. Liana spěšně podala skleněnou mísu a vrátila se ke svému místu u sporáku. Právě došlehala pořádnou dávku sametové bramborové kaše a husté, voňavé kuřecí šťávy. Starší žena po ní vrhla kradmý pohled, z něhož bylo patrné, jak moc obdivuje kulinářské dovednosti, které Liana v tak mladém věku měla.

Helena zamíchala bublající hrnec na plotně a věnovala Lianě uznalý pohled. „Musím přiznat, že já s takhle hladkou kaší věčně zápasím. Když už jsi tady, mám takový pocit, že mě brzy naučíš, jak ji přivést k dokonalosti.“

Liana jí na oplátku věnovala zářivý, skromný úsměv. „Slibuji, že vás naučím všechno, co vím, paní.“

Vaření šlo Lianě samo od sebe. Už dříve toho večera se Heleně svěřila se svou neobvyklou výchovou. V klášteře dávaly starší řádové sestry mladším dívkám každou sobotu hned po ranní mši lekce vaření. Během let se Liana naučila kouzlit s nejrůznějšími prostými surovinami a zdokonalovala své řemeslo, dokud jí nesvěřili přípravu každodenních jídel pro mladší sirotky.

Jak se připozdívalo, přendaly hotovou večeři na servírovací mísy.

Liana vzhlédla ke starožitným nástěnným hodinám, které tiše tikaly nad lednicí. Bylo už po osmé večer. Vracel se jejich tajemný šéf domů obvykle takhle pozdě? Předpokládala, že to musí být zaneprázdněný muž, který bere své pracovní povinnosti vážně. Udržovat tak obrovské a luxusní panství nepochybně vyžadovalo nesmírné nasazení a dlouhé hodiny strávené v kanceláři.

Helena rozvázala tlusté tkanice zástěry a úhledně ji složila. „Nejdřív zajdu do křídla pro služebnictvo a dám se do pořádku. Kdyby se pan Ashford nečekaně objevil, zatímco budu pryč, prosím, naservíruj mu večeři. Pokud se vrátím včas, obsloužím ho sama, abys ses mohla také umýt a odpočinout si.“

„Rozumím,“ potvrdila Liana jemným, tichým hlasem.

Helena se vřele usmála, otočila se na podpatku a pospíchala z kuchyně do své ložnice v křídle pro personál.

Liana zůstala, odhodlaná zanechat kuchyni dokonale čistou, aby ušetřila starší ženě práci. Obrátila svou pozornost ke dřezu, vyhrnula si rukávy a pustila se do drhnutí zbývajících špinavých talířů a pánví. Zrovna když oplachovala těžkou pánev, ozval se přímo za ní nezaměnitelný zvuk těžkých kroků dopadajících na vyleštěnou dlažbu.

Liana se ani neobtěžovala otočit v domnění, že hospodyně jen něco zapomněla. „Už to tady skoro mám hotové, paní. Za chvilku se půjdu také upravit.“

Odpovědí jí bylo ticho.

Liana se prudce otočila a čekala přátelskou tvář, ale pozdrav jí v hrdle okamžitě uvízl.

Přímo před ní nestála laskavá starší žena. Byl to mohutný, ramenatý muž s vlnícími se svaly, které jako by každým okamžikem měly roztrhat švy jeho košile šité na míru. Působil tak impozantně a vysoko, že si vedle něj připadala bezbranná a mikroskopická. Hruď jí sevřela čirá panika a stáhla jí plíce. Celý život strávila výhradně obklopena mírnými řádovými sestrami a příležitostně křehkými, postaršími kněžími, takže neměla sebemenší zkušenost s dominantní mužskou přítomností. Jejím prvním instinktem bylo začít křičet o pomoc, ale jejímu splašenému srdci pomalu přišel na pomoc rozum. Důkladná ostraha panství by nikdy nedovolila, aby se dovnitř vplížil nebezpečný cizinec. Tento zastrašující titán musel být majitel domu.

Vaughn právě dorazil domů z vyčerpávajícího dne v kanceláři v doprovodu Tessy. Tessa byla jeho kamarádka z dětství, žena, kterou znal přes všechna úskalí dospívání. Měli k sobě tak blízko, že lidé z jejich okolí často předpokládali, že se jednou vezmou. Vaughn k ní necítil ani špetku romantické náklonnosti, ale Tessa v sobě chovala hluboké, zoufalé poblouznění. Aby mu zůstala nablízku, navrhla mu otevřenou, ryze sexuální dohodu přátelství s výhodami. Dala mu svolení dělat s jejím tělem všechny hříšné, špinavé věci, jaké se mu jen zachce a jak dlouho bude chtít. Po jedné noci syrového svádění Vaughn usoudil, že jde o výhodné uspořádání, a tak započal jejich temný, tělesný vztah.

Když vešli do obývacího pokoje v přízemí, Tessa přelétla pohledem prázdnou vstupní halu. „Je někdo doma?“

Oba se zastavili a zaposlouchali se do slabého cinkání talířů a lžic, které se ozývalo z chodby vedoucí do kuchyně.

„To bude nejspíš Helena, dodělává práci. Běž nahoru do ložnice. Podívám se, co to tam bouchá, a hned přijdu za tebou,“ odpověděl Vaughn lhostejně a povolil si hedvábnou kravatu.

Zatímco nechal Tessu čekat ve svých soukromých komnatách, Vaughn šel za zvuky nádobí do kuchyně a plně očekával, že uvidí svou starou hospodyni.

Vteřinu nato, co prošel klenutým průchodem, však strnul na místě.

Uvítal ho dechberoucí pohled na neznámou, vnadnou ženu otočenou k němu zády. Vaughn stál bez hnutí a bezostyšně obdivoval stvoření před sebou. Svůdná, plná křivka jejích boků a pevné, oblé křivky jejího zadku se dráždivě rýsovaly pod látkou uniformy. Odkdy měla Helena zadek, který vypadal jako mistrovské umělecké dílo?

Promluvila naslepo přes rameno v domnění, že jde o hospodyni, a Vaughn zůstal tiše stát, dokud se k němu konečně neotočila čelem.

Panebože. Spadl snad nějaký anděl přímo do jeho panství?

Vaughn přejel jejím třesoucím se tělem temným, vypočítavým pohledem. Měla bezchybnou, světlou pleť, která zářila jako ranní slunce odrážející se od klidné hladiny jezera. Plné rty měla v šoku pootevřené a orámované podmanivýma oříškovýma očima s neuvěřitelně dlouhými plavými řasami. Vlasy měla vyčesané do úhledného, upraveného drdolu. Obyčejná uniforma služebné v délce ke kolenům ani zdaleka nevystihovala křivky skrývající se pod fádní látkou.

Všiml si jejích zbělalých kloubů, jak si v ochranném gestu pevně tiskla k hrudi namydlenou houbičku na nádobí. Slabinami mu projel náhlý zášklub syrové, tělesné touhy. Kalhoty se mu bolestivě napnuly pulzující erekcí. Vaughn si představil, jak ty jemné ruce pevně obepínají jeho péro a svírají jeho ztvrdlý úd místo levné porézní mycí houby. Skoro té ubohé houbičce v jejím zoufalém sevření záviděl.

Vaughn zahnal temné myšlenky a udělal těžký krok vpřed, přičemž jeho mohutná postava na ni vrhla stín. „Kdo jste a co pohledáváte v mém domě?“

Liana okamžitě ztuhla. Sklopila hlavu a plaše schovávala zčervenalé tváře. „Dobrý večer, pane. Jmenuji se Liana a jsem nová služebná.“

Vaughn se odmlčel. Chtěl se zeptat, zda nahrazuje předchozí služebnou Jennu, ale uvědomil si, že ta vyděšená dívka nebude mít o nějaké Jenně ani tušení.

„Kde je teď Helena?“ zeptal se Vaughn místo toho a dožadoval se odpovědi.

„Odpočívá ve svém pokoji. Mám vám nandat a naservírovat večeři?“ zeptala se Liana tichým, křehkým hlasem.

Její líbezný, jemný tón mu vyslal do žil neznámé chvění. Uklidnil ho způsobem, který si nedokázal racionálně vysvětlit.

„Neobtěžujte se. Nemám hlad,“ odpověděl Vaughn a jeho přísný hlas neobvykle zjemněl. V duchu byl sám ze sebe v šoku. Odkdy mluvil se ženou s tak zdvořilou zdrženlivostí?

Liana rychle, vyděšeně přikývla. „Jistě, pane. Jen domyju tohle nádobí a půjdu.“

Otočila se k němu zády, zoufale toužící uniknout jeho pronikavému pohledu, a znovu se pustila do drhnutí pánve.

K sakru, ten zadek.

Vaughn zaťal zuby. Stálo ho to veškerou sílu vůle a duševní odhodlání, aby odtrhl zrak od uhrančivého vlnění jejích boků. Viděl už bezpočet krásných žen, a přesto tato plachá, nevinná služebná narušila jeho chladné sebeovládání s divokou intenzitou. Proč ho nějaká služka tak hluboce vyvedla z míry?

Otřesený ztrátou sebekontroly se Vaughn otočil na podpatku a ustoupil do chodby. Byl nebezpečně vyvedený z míry a nutně potřeboval uvolnit trýznivé napětí, které se mu svíjelo v podbřišku. Hospodyně počká do zítřejšího rána, až bude mít zdravý rozum zase pod kontrolou. Právě teď potřeboval rozptýlení, aby ze sebe vypudil tuto náhlou, šílenou posedlost. Netoužil po ničem jiném než nakráčet do své hlavní ložnice, přitlačit Tessu do matrace a ztratit se v ní. Potřeboval zabořit své péro hluboko do těsné Tessiny kundy, aby přehlušil přetrvávající obraz anděla stojícího u jeho kuchyňského dřezu.