Pohled Mila

Seděl jsem naproti ní a hleděl na její bledou tvář, z níž vyprchal veškerý život. Oči měla pevně zavřené. Rty popraskané. Otevře ještě někdy oči? Uvidím ještě někdy ty její krásné oči, v nichž bývalo tolik naděje do budoucna? Uvidím ještě její úsměv? Dočkám se toho, že se na mě podívá tím svým něžným pohledem, jako bych byl to jediné, na čem jí na světě záleží? Stočil jsem zrak k její