Pohled Mila

Byl jsem v půlce schodiště, když jsem ztuhl. V obývacím pokoji stála Tessa – oči jí zářily, usmívala se – a vedle ní muž, který mi byl až příliš povědomý. Naproti nim seděl můj dědeček, nakláněl se dopředu a smál se, jako by právě slyšel nejlepší vtip svého života.

Instinktivně jsem stáhl obočí. Na tom výjevu bylo něco… divného. Tessa si mě všimla jako první a prakticky ke mně přispěc