Dante

Ve chvíli, kdy jsem prošel vchodovými dveřmi, jsem to věděl.

Krev. Střelný prach. Adrenalin.

Viselo to ve vzduchu jako kadidlo po požáru.

Byla tam, ve svém domě – bosé nohy, potřísněný hedvábný župan. Rozcuchané vlasy, na tváři šmouha od krve, která nebyla její. Její oči upřené do mých, neústupné, pevné.

Vittoria D'Amore. Beze strachu. Nevyvedená z míry chaosem.

Práskl jsem dveřmi silněji, n