Vittoria

Tíha rodinného jména mi nepříjemně ležela na ramenou, zatímco jsem seděla v temné pracovně a znovu poslouchala, jak další spojenec váhá, než se nakonec stáhne.

„Promiň, Vittorie,“ vysvětloval hlas v telefonu, prosáklý falešnou lítostí. „Není to nic osobního. Tvůj otec byl skvělý chlap, ale časy se změnily. Musíme myslet na stabilitu, na pevné vedení.“

Věděla jsem, co přijde, ještě dřív, n