Dante

Jen co jsem vyšel ze skladiště, udeřil mě do tváře studený noční vzduch. Páchl benzínem a solí; pach doků se mísil s kovovou pachutí krve, která stále tvrdošíjně ulpívala na mých rukavicích. Pulz jsem měl klidný, ale pod ním se mi tělem rozlévala tupá, vystřelující bolest. Pokrčil jsem rameny a donutil svaly povolit. Teď nebyl čas podléhat bolesti.

Dřív než jsem ho spatřil, zaslechl jsem křu