Vittoria

Vůně růže mi stále ulpívala na prstech, dokonce i poté, co jsem ji rozdrtila. Dokonce i poté, co se mi trny zabodly do kůže a já sledovala, jak se mi na bříškách prstů rozlévají drobné kapky krve. Ta bolest byla nepatrná – nic ve srovnání s ohněm, který ve mně planul.

Chtěla jsem z téhle nemocnice pryč.

Stěny představovaly klec, dusivou a sterilní. Každá vteřina strávená v této posteli, k