Dante

Město se před námi rozprostíralo a třpytilo se na pozadí sametového nočního nebe. Ze střešního apartmánu se svět zdál vzdálený – jako by patřil někomu úplně jinému. Dnes v noci však na ničem z toho nezáleželo. Dnes večer jsme tu byli jen my dva, ona a já.

Vittoria seděla naproti mně a světlo svíček jí vrhalo na tvář zlatavé stíny. Byla krásná jako vždy, ale dnes večer z ní vyzařovalo cosi uv