Dante

Cesta výtahem nahoru do penthousu mi připadala delší než kdy jindy. V hlavě se mi točil vír celodenního chaosu, Cassianův vztek, zpráva od přízraku, který už měl dávno hnít pod drnem, a pár dalších nepodstatných starostí. Teprve když výtah cinkl a dveře se rozestoupily, mé tělo začalo křičet po jediné věci. Ne po whisky. Ne po krvi. Ne po pomstě.

Po ní.

Po dlouhém dni jsem netoužil po ničem