Vittoria

Toho večera panovalo na panství neobvyklé ticho. Takové to ticho, které tížilo stěny a kvůli němuž znělo každé tiknutí hodin o to těžkopádněji. Světla ze zahrady prosvítala vysokými okny a rozsévala po mramorové podlaze slabé záblesky zlata. Nechala jsem prostřít stůl – svíčky, dva talíře, láhev vína, kterou jsem otevřela, ale ještě se jí nedotkla. Večeře byla připravená dávno předtím, ne