Vittoria

V butiku to vonělo růžemi a hedvábím – prostředí příliš jemné, příliš vybrané pro někoho, jako jsem já. Přesto, když jsem vyšla ze zkušební kabinky a pohlédla na sebe do zrcadla, musela jsem se zastavit i já sama.

Ty šaty byly zářivě, vražedně rudé – v barvě vína a pomsty. Obepínaly mé křivky, zužovaly se v pase a hedvábí se lesklo jako tekutý plamen. Výstřih byl hluboký, až skandálně na