Dante

Ve vzduchu se vznášela vůně čerstvě uvařené kávy a nakrájeného ovoce. Bylo to téměř hřejivé, pokojné – něco, co mužům, jako jsme my, nebylo souzeno zažívat.

Cassian měl ve tváři znovu ten tichý výraz, z něhož jsem poznal, že myslí na Carmelu, i když zrovna nebyla nablízku. Kravatu měl povolenou a pohledem každých pár minut těkal ke dveřím.

Nakonec pronesl: „Je to vyřízené.“

Marcello povytáhl