Dante

Její vůně v pokoji přetrvávala ještě dlouho po jejím odchodu – jasmín a kouř, které se vpíjely do prostěradel, do zdí, do mé zatracené kůže. Probudil jsem se do ticha; neslyšel jsem klidný rytmus jejího dechu vedle sebe ani tiché zašustění, když se ve spánku obracela. Jen ticho.

A její polovina postele byla studená.

Něco ve mně ztuhlo.

V okamžiku, kdy jsem zkontroloval polohu jejího telefonu