Dante

Svět se vracel po střípcích.

Nejdřív zvuk – tlumený, vzdálený, jako bych měl uši pod vodou. Někdo vykřikoval mé jméno. Těžké boty křupající v sutinách. Zvuk motoru auta, příliš blízko, příliš hlasitý.

Pak pach – kouř, hořící kov, nafta.

Pak bolest.

Brutální, drtivá tíha na žebrech, ostré kamení zarývající se do páteře, horkost olizující mi zátylek jako dech samotného démona. Víčka jsem měl j