Vittoria

Prvním vjemem byla tíha – těžká, pulzující, klesající tíha rozprostřená po celém mém těle. Vlekla mě kamsi mezi spánek a bdění, do teplého, leč bolavého místa, kde každá končetina působila příliš těžce, než aby patřila mně.

Pak přišel zvuk.

Pravidelné pípání.

Tiché kroky.

Vzdálený hlas drmolící pokyny.

Dech se mi zadrhl, prudce a bolestivě. Záchvěv víček, ale světlo se mi zabodlo do lebky