Vittoria

Panství De Leone se probouzí pomalu.

Žádný náhlý spěch, žádný hlasitý start. Jen tichý pohyb, kousek po kousku.

Na chodbě před naší ložnicí zaslechnu tiché kroky. Někde v dálce zaklapnou dveře. Tlumené šourání personálu prosakuje zdmi jako píseň, kterou jsem sice začala poznávat, ale ještě jsem se nerozhodla, zda se mi líbí.

Pořád si tu nepřipadám jako doma.

Ne doopravdy.

Stojím před zrca