Slzy se mi nekontrolovaně kutálely po tvářích. Zvedl ruce a přitáhl si mě do náruče. Utěšoval mě: „Ať se stane cokoli, i pro tebe je na světě místo na slunci!“

Přikývla jsem a usedavě plakala dál. Po chvíli jsem se vymanila z jeho objetí. Vzápětí jsem na jeho drahém obleku spatřila skvrny od svých slz a soplu. Vypadalo to komicky.

Neudržela jsem se a zasmála se. „Tvoje oblečení?“ Hlas jsem měla ch