Věděla jsem, že to řekne, a tak jsem přikývla. „Dobře, rozumím.“

Ačkoli jsem netušila, co má v plánu, netýkalo se mě to. Ostatně jsem nehodlala spoléhat na to, že mě za všechna minulá utrpení pomstí někdo jiný. Kromě mě samotné byli všichni ostatní jen pouhou oporou.

Protože jsem zítra musela odjet do města V, šla jsem ten večer spát brzy. Jenže mě podle očekávání stále trápila nespavost.

Když si