Měla jsem pravdu. Ta chvilková bezstarostnost, kterou jsme všichni na okamžik pocítili po přistání v mém rodném městě, se zcela rozplynula vteřinu poté, co jsme při vjezdu na pozemky Kaelenovy smečky minuli povědomého, hromotluckého hlídače. Na rozdíl od předchozích návštěv tu však venku skutečně byli lidé – procházeli se, usmívali se a věnovali se svému každodennímu životu. To však nijak nezmírni