ULRIC

Sotva jsem si stihl nalít pití, když dorazil posel.

Mladý vlk vklopýtal do salonu a ve tváři se mu zračil nefalšovaný strach. Šaty měl zaprášené a po spáncích mu stékal pot, přestože v sídle rodu Drakosů panoval chladný noční vzduch.

Okamžitě jsem ucítil, jak ve mně vře podráždění.

„Co je zase?“ vyjel jsem na něj.

Posel nervózně polkl.

„Vůdce žoldáků posílá varování.“

Zamračil jsem se.

„Varo