LUCIAN

V okamžiku, kdy jsem vstoupil do hrobky, jsem ztuhl. Soren stál živý vedle Maevie, ruce měl pokryté krví, zatímco Torin vedle mě se zcela přestal hýbat.

Několik vteřin jsem se nedokázal přinutit promluvit. Celé roky jsem žil v přesvědčení, že je Soren příliš nestabilní na to, aby ještě někdy stanul před jiným člověkem.

Přesto tu stál, dýchal, byl při vědomí a pozoroval nás.

Opatrně jsem si