MAEVIA

Zírala jsem na zraněného vojáka ležícího na podlaze sálu, zatímco se pohřební komorou šířilo napětí. Krev se pod ním dál hromadila v kaluži a všichni vlci z Darklake upírali zrak k Lucianovi a čekali na rozkazy.

„Vězeňské cely jsou prázdné?“ zopakoval Lucian tiše.

Voják slabě přikývl.

„Jsou pryč,“ vysoukal ze sebe. „Do jednoho.“

Soren okamžitě ustoupil o krok dozadu.

Ve tváři se mu mihl str