TORIN

Zvuk těžkých bot sestupujících do léčitelské chodby mě vytrhl z neklidného spánku. Tělo mě po zraněních, která mi uštědřila Maevia, stále bolelo, ale vyčerpání v mé mysli bylo ještě horší.

Vaughn vešel bez klepání. Výraz v jeho tváři mi okamžitě napověděl, že se něco stalo.

„Tohle musíš vidět,“ řekl tiše. Posadil jsem se pomaleji než obvykle.

Žebry mi ostře projela bolest, ale zcela jsem ji