„Ehm… ptáš se… na co přesně?“ požádám o ujasnění. Možná nejsem tak stydlivá, jak jsem si myslela, ale to neznamená, že jsem ochotná nechat ho skočit za mnou do vany nebo něco podobného. Pěkně krok za krokem a tak dále. I když, jestli se OPRAVDU ptá na tohle… možná bych— Ne, to si nemyslím. To není rozhodnutí, které bych měla dělat unavená a plná emocí.

„Zníš vylekaně. Ptám se, jestli ti nevadí, kd