Zbytek dopoledne a celé odpoledne trávím snahou získat chvilku o samotě s Caspianem, abych měla příležitost zeptat se ho na jeho city. Problém je, že se zdá, jako bych nikdy nebyla sama. Své přátele miluji, ale pořád mě nespouštějí z očí. Dokonce i když odejdou do vedlejšího pokoje, až příliš dobře si uvědomuji, že Zeph slyší rozhovory, které vedeme v jiných místnostech. Slunce právě zapadlo, když