Caspian ucouvne, viditelně zmatený a možná trochu dotčený. Přemítám o svých slovech – nevyznělo to až příliš tvrdě? Povzdechnu si a zavrtím hlavou.

„Nemyslela jsem to tak nezdvořile, jak to vyznělo. Chtěla jsem jen říct, že potřebuji trochu prostoru, chvilku pro sebe. Nebyla jsem sama od… no… od chvíle, kdy táta zemřel. Nemyslím to ve zlém, vážím si toho, jak se o mě staráš, opravdu. Ale tohle mus