Bezpečí Kendžiho domu opouštíme krátce po poledni a míříme k nejbližšímu velkému městu. Než tam dorazíme, padne tma. Jsem nervózní, ale snažím se zachovat chladnou hlavu, když nás Kendži vede do malé, zchátralé čtvrti na okraji města.

Má to daleko k malebnému japonskému pobřeží, po kterém jsme procházeli včera; ulice jsou tu užší, budovy starší, oprýskanější, z oken visí prádlo a vzduchem se nese