Probouzím se za mírného houpání lodi a slabého hučení motoru kdesi pode mnou.

V hlavě jako bych měla nacpanou vatu a každý sval v těle mě bolí, jako by mě prohnali mixérem. Místnost kolem mě je spoře osvětlená, sterilní a palčivě povědomá. Netrvá dlouho a vzpomínky se vyvalí na povrch. Tady už jsem byla – na lodi přesně jako tato. Srdce se mi zadrhne, jak se posadím, rázem zcela bdělá.

Pohlédnu na