Kapitola 94.

Genevieve seděla na kraji postele, paže pevně obemknuté kolem kolen, tělo schoulené do sebe, jako by se snažila uchránit své srdce před nesnesitelnou bolestí. Tlumené osvětlení pokoje nijak nezmírňovalo temnotu, která se v ní usadila. Byly to už tři dny. Tři dny izolace. Tři dny, kdy nevkročila za tyto zdi. Tři dny utápění se v myšlenkách, které ji rvaly na kusy. Tři dny pouhé zkázy.