Fiona koutkem oka pohlédla k pohovce a odpověděla: „Je tam, strýčku Dariusi. Počkej prosím na...“

Darius ji zpražil pohledem.

Byl to tak chladný pohled, až Fioně přeběhl mráz po zádech. Polekaně sklopila oči a její pohled pohasl.

„Pojď za mnou,“ pronesl Darius lhostejně a zamířil k Declanovi.

Declan v té chvíli netečně seděl na pohovce, když vtom vycítil, jak na něj padl stín a jak se k němu přibl