**CAMILLA**

Zaťala jsem čelist a dech se mi zadrhával, jak jsem na něj hleděla a odmítala mu dopřát to uspokojení. Jeho slova se kolem mě ovíjela jako had – hedvábná, chladná a připravená k úderu.

„To se těmi slovy radši zadusím,“ zasyčela jsem.

Vincenzovy oči zaplály – jen na jedinou vteřinu –, ale stačilo to, aby se mi splašil tep. Jeho úšklebek vyprchal a na jeho místě se objevilo něco mnohem n