**VINCENZO**

„Šéfe, máme ji. Je ve sklepě,“ ohlásil Briggs zadýchaně do telefonu.

V koutku úst se mi zkroutil pomalý úsměv.

„Jdu tam,“ odsekl jsem a ukončil hovor, aniž bych čekal na odpověď.

Jedním prudkým pohybem jsem si oblékl sako, navyklou přesností si upravil manžety a sáhl do horní zásuvky stolu.

Uvnitř čekaly mé černé kožené rukavice jako staří známí — nástroje kontroly a ticha. Bral jse