**CAMILLA**

Valeria do mě lehce rýpla loktem, hlas přetékající hranou nevinností.

„Jéje. Podívej na ten výraz. Skoro bych řekla, že se mu stýskalo.“

Žaludek se mi obrátil naruby a horko mi vystoupalo až ke krku, když se jeho pohled zabodl přímo do mě.

A já bezpečně – a bez sebemenších pochyb – věděla, že za tuhle nevinnou hru zaplatím.

Basa duněla podlahou, světla protínala dav, ale Valeria se cho