**VINCENZO**

Vyšel jsem z ložnice, dveře za mnou tiše zaklaply a já si okamžitě pod vousy ulevil.

Do prdele.

Sebemenší záblesk obav, sebemenší špetka péče o ni – to se prostě nemělo stát.

Ne mně.

Nikomu.

Ztrácím svůj zkurvenej grif.

Vincenzo Cassano – obávaný, nedotknutelný, bezohledný – a přesto jsem tady… a dovolil si něco cítit.

Ubohé.

Ostré pulzování v noze se s každým krokem stupňoval