CAMILLA

„Gratuluju, Camillo,“ zašeptala jsem do prázdného pokoje a hlas mi přímo odkapával sarkasmem.

„Oficiálně jsi povýšila ze zajatkyně na naprostou chudinku. Příště už mu budeš kreslit jméno do srdíček a čekat u okna jako zkurvenej zlatý retrívr.“

Ležela jsem tam ještě dlouho a zírala do stropu, prostěradla zamotaná kolem svého nahého těla.

Kůži jsem měla stále rozpálenou, posetou slabými rudý