Dariův pohled

Déšť nás toho dne zaskočil; jeho tiché kapky narážely do okenních tabulí. Každá padala jako tah štětcem a zanechávala na skle téměř rovnou stopu. Svíčka na stole tančila, jako by cítila závan větru, a kývala se ze strany na stranu v přírodou řízené choreografii.

Cítil jsem vůni knihy ve svých rukou – kávu a starý papír. Dráždilo to mé smysly; naklonil jsem se nad stůl, ztracený v jej