Pohled Daria

Marcello zrovna v pracovně procházel nějaké papíry, když jsem vstoupil. Zvedl oči, pokynul mi rukou a složky s bouchnutím zavřel.

„Tuhle pauzu jsem potřeboval jako sůl,“ zamumlal a zvedl se ze židle. „Skotskou? Mám novou značku.“

Přikývl jsem a usadil se do jediného křesla na opačném konci stolu, které jsem otočil čelem k němu. Zašmátral v ledničce, kterou měl snad v každé místnosti,