POHLED ROWAN

Probudí mě jekot.

Chvíli trvá, než to mému mozku dojde, než se vyhrabe z teplých hlubin bezesného spánku a rozpozná, co se vlastně děje.

Pak mlhu prořízne Siennin hlas jako zubatý nůž.

„Tyhle polštáře jsou naprosto nepřijatelné! Jsou zplihlé! Zplihlé polštáře, Vancei! Co je to za podnik, který umírající ženě poskytne zplihlé polštáře?“

Vzdychnu a zabořím obličej do polštáře, který naš