POHLED ROWAN

Bezděčně klesnu zpátky do židle a teprve ve chvíli, kdy ze mě napětí vyprchá, si uvědomím, jak křečovitě jsem seděla.

Vance zvedne naše propletené ruce ke rtům a přitiskne polibek na mé klouby, nespouštěje ze mě oči.

Sevření na hrudi poleví. Povolí i uzel, který Winstonovy otázky utáhly tak těsně, až jsem se bála, že puknu.

Věnuji mu slabý úsměv a on mi ho oplatí — jemný, důvěrný, urč