POHLED ROWAN

Nepřemýšlím. Nedokážu přemýšlet. Existuje jen ta drtivá potřeba být jeho, úplně, natrvalo, každým myslitelným způsobem.

Vanceův rytmus zakolísá.

Cítím jeho ústa na svém hrdle, horká a otevřená, jeho špičáky povytažené a tlačící na to posvátné místo, kde mi pod tenkou kůží hřmí tep. Je přímo tam. Přímo na prahu toho, aby si mě přivlastnil.

A pak se odtrhne se zavrčením, které zní jako