POHLED ROWAN

Úkrytem se line hudba.

Něco starého, možná jazz, ženský hlas proplétající se šumem, lkající o lásce, ztrátě a touze po věcech, které nemůže mít.

Jdu za tím zvukem úzkou chodbou, bosá chodidla mě studí na mramoru, Vanceova košile mi sahá do půli stehen a mé tělo je lahodně bolavé způsobem, při kterém se celá zapýřím, jen na to pomyslím.

Včerejší noc.

Bohyně, ta včerejší noc.

Pořád ho v