POHLED VANCE

Na světě není nic protivnějšího než smích muže, který si myslí, že vyhrál.

Mateo Castillo leží ve sněhu, z nosu se mu valí krev, obočí má rozseknuté hlubokou tržnou ranou, drahý kabát nasáklý rudou – a směje se.

Divokým, vskutku děsivým smíchem. Hlubokým, potěšeným a naprosto netknutým skutečností, že jsem mu holýma rukama právě zřídil obličej k nepoznání.

Klouby mám sedřené až na kos