POHLED ROWAN

Stojí ve sněhu asi šest metrů ode mě a jeho tvář je maskou sotva ovládané zuřivosti.

Chlad mě štípe do kůže, ale to není nic ve srovnání s ledem, který se mi rozlévá v žilách, když Vance očima vstřebává ten výjev – já vycházející z domu s Mateem, má uplakaná tvář, kapesník stále sevřený v mých třesoucích se prstech a Mateova ruka vznášející se těsně u mých zad.

Na okamžik se nikdo ani