Pondělní rána měla znamenat nový začátek.

Urovnala jsem si sako a dvakrát zaklepala na dveře Declanovy kanceláře.

„Dále.“ Declanův hlas zněl unaveně.

Otevřela jsem dveře a podpatky mi zacvakaly o dřevěnou podlahu. Profesionální. Odtažitá. Přesně taková jsem musela být.

„Pane Mercere, materiály na poradu v devět.“ Položila jsem štos papírů na jeho stůl a pečlivě si hlídala neutrální výraz. Žádná vř