„Zpátky do pokoje...“

Můj protest beze zbytku spolkly Nolanovy rty. Jeho polibek byl hluboký, náročný a spolehlivě umlčel jakýkoli protiargument, který mi ještě zbýval. Než se odtáhl, nemohla jsem popadnout dech, kůži jsem měla pokrytou jemným filmem potu a nohy se mi třásly tak silně, že jsem pochybovala, zda vůbec udrží mou váhu.

Zdálo se, že to Nolan moc dobře ví. Se samolibým úsměvem mě vzal d