**Talia**

Zane se vrátí o tři minuty později a plyšového sněžného vlka drží v náručí, jako by byl ze skla.

Vypadá ještě obnošenější, než jsem si pamatovala – jedno ucho má mírně zašedlé od toho, jak často jsem ho svírala, stehy na tlapkách se pářou. Ale je čistý. Každý týden ho peru; byl to můj jediný přepych.

„Čekal na tebe.“ Zane mi ho jemně vloží do rukou. „Připravený tě znovu chránit.“

Hrdlo s