Talia

Absurdita té situace mě smete jako přívalová vlna. Tohle je šílenství. Ztrácím rozum. Stockholmský syndrom, pouto družství nebo co to sakra je – úplně mi to křiví vnímání reality.

„Já...“ Hlas ze mě vyjde ochraptělý. „Měla bych jít připravit snídani. Je skoro šest.“

Otočím se ke dveřím a zoufale se toužím vrátit do známého rytmu podřízenosti. Zpátky do role, které rozumím. Která po mně nechc