Talia

Jace vypadá, že by se nejraději hádal – má zaťatou čelist, pěsti sevřené a v džínách jasně vidím ztuhlou, nepřehlédnutelnou bouli. Přesto jednou kývne. „Jo. Fajn. Můžeme počkat.“

Zaneův úsměv je smutný, ale upřímný. „Čekali jsme na tebe celý život, Talio. O chvíli déle nás nezabije.“

*Opravdu nezabije?* zašeptá má vlčice a já cítím pravdu: jejich říje se blíží. Už brzy. Feromony ve vzduchu j