POHLED RONANA

„Whisky zní dobře, Ronane Adlere. Nekoupíš mi panáka?“

Otočil jsem hlavu a zadíval se na holku, co seděla vedle mě. Sienna Vanceová. Právě se vyhoupla na barovou stoličku po mém boku a přinesla s sebou sladkou, čistou vůni, která okamžitě prorazila zatuchlý kouř a pach levného piva v místnosti. Věděl jsem naprosto přesně, kdo to je. Tichá, předvídatelná přítelkyně Declana Hayese. Typ holky, co tráví páteční večery v knihovně a do zaplivaných pajzlů, jako je tenhle, by v životě nevkročila. Vidět ji tady, navlhlou mrazivým deštěm, jak pod slupkou slušňačky vyzařuje čiré zoufalství, si rozhodně získalo mou pozornost.

„Proč ne. Barmane, čtyři panáky vašeho nejlepšího bourbonu.“ Kývl jsem na chlápka za pultem.

Barman bleskově seřadil čtyři těžké sklenky a nalil jantarovou tekutinu až po okraj. Sledoval jsem, jak se zlatavý alkohol ustálil, a pak jsem dvě sklenky posunul k ní.

„Vím, kdo jsi, Sienno Vanceová. Co přivádí slečnu Předvídatelnou do mého revíru v takovouhle noc?“ Naklonil jsem se k ní blíž a opřel se lokty o lepkavý dřevěný pult.

Sienna ze sebe vydala dutý, trpký smích. Popadla první sklenku a bez mrknutí oka do sebe vyklopila pálivou tekutinu.

„Můj kluk se právě nechal chytit, jak spí s mojí sestrou Kierou.“ Práskla prázdnou sklenkou o bar a v hlase jí zaznívala trpkost. „Pravděpodobně tě zahlcuju informacemi, které tě vůbec nezajímají.“

„Dneska večer mi role terapeuta nevadí. Povídej dál.“ Přistrčil jsem jí k ruce druhého panáka.

„Už mám plné zuby toho, jak pořád jen držím pusu a krok a dělám hodnou holku. Jediné, co jsem kdy chtěla, byl prostý, stabilní život. Chtěla jsem manžela, který nepodvádí, dům s bílým laťkovým plotem a klidný domov. Zní ti tahle představa jako peklo?“ zeptala se Sienna.

Hlasitě jsem si odfrkl. „Ano. Tahle nudná maloměstská fantazie zní mnohem hůř než věčné zatracení.“

„To říká ten pravý arogantní protekční synek,“ vpálila mi okamžitě zpátky.

„Jaká je tvoje sestra? Vím, jakou má v kampusu pověst, ale stejně mi to řekni,“ pobídl jsem ji a zazubil se nad její nově nalezenou bojovností.

„Jmenuje se Kiera. Je jako neřízená střela. Divoká, nepředvídatelná a ani v nejmenším se mi nepodobá. Možná právě proto Declan zahnul.“ Sienna se zamračila a sklopila zrak k zjizvenému dřevu baru.

„Měla bys hodit za hlavu tu svou dusivou potřebu mít všechno pod kontrolou, Sienno. Vrať to tomu pitomci. Život pod kontrolou je jen past, která tě akorát chystá na zklamání. Jsi teprve na vejšce. Uvolni se.“ Vzal jsem jednoho ze svých panáků a kopnul ho do sebe; ostrý žár mi příjemně prohřál hrdlo.

„To říká ten protekční frajírek. Máte ještě nějakou další radu, pane Adlere?“ protočila nade mnou oči.

„Fajn, slečno Svatouškovská, co je ta jedna věc, kterou jsi vždycky chtěla udělat?“ vyzval jsem ji a otočil se k ní celým tělem.

„Jedna věc, kterou jsem vždycky chtěla udělat?“ Vzala do ruky další sklenku a zatočila s ní v prstech.

„Jo. Něco bezhlavého.“ Přikývl jsem.

Sienna do mě zabodla své divoké oříškové oči. Vlila si bourbon do úst, ztěžka polkla a s ostrým klapnutím položila sklenku zpátky. „Tebe.“

„Jak to myslíš?“ zeptal jsem se.

„Tebe. Chci tebe,“ zašeptala odvážně a naklonila se ke mně o zlomek blíž. „Už celé měsíce přemýšlím, jaké by to bylo hodit veškerou opatrnost za hlavu s Ronanem Adlerem.“

V žilách se mi okamžitě vznítila krev. Naklonil jsem se tak blízko, že se mé rty vznášely jen milimetry od jejích, a nasával vůni vysokoprocentního alkoholu mísící se s čistou, omamnou vůní její kůže.

„Co tě drží zpátky?“ zašeptal jsem.

Sienna natáhla ruku, chytila mě za límec kožené bundy a přirazila svá ústa na má. Byl to divoký, hladový polibek. Chutnala po levném třešňovém sirupu, prvotřídním bourbonu a elektrizujícím vzdoru. Její jazyk pronikl mezi mé rty a ochutnával mě se syrovou, nahromaděnou frustrací. Sevřel jsem ji v pase a přitiskl si ji těsně k boku. Naše těla se srazila přímo tam u baru. Přerušila polibek, lapala po dechu a hrudník se jí zvedal proti mému.

„Pojďme odsud,“ zachraptěl jsem.

„Vezmi mě k sobě,“ přikývla Sienna.

Vypotáceli jsme se z pajzlu do mrazivého mrholení. Chlad nedokázal ani v nejmenším zchladit divoký žár, který mi burácel v hrudi. Hodil jsem jí svou náhradní helmu. Zapnula si ji a nasedla na motorku za mě. Sienna pevně obemkla mé boky svými měkkými stehny a ňadra přitiskla ploše na má záda. Když jsem nastartoval motor, hlasitý mechanický řev přesně kopíroval zběsilý tep bušící v mých žilách. Prohnali jsme se ulicemi města, kličkovali mezi neony a nočním provozem. S každou ostrou zatáčkou mě svírala kolem pasu pevněji. Než jsem před svým bytovým domem zakopl stojánek, sexuální napětí mezi námi by se dalo krájet.

Vpadli jsme do mých vchodových dveří. Sotva jsem stihl otočit zámkem, když mě Sienna přitiskla ke zdi a její ústa znovu zaútočila na má. Rukama popadla mou košili a s lačnou naléhavostí rvala látku. Chytil jsem ji za pas a zvedl ji ze země. Dlouhýma holýma nohama mi obemkla boky a zkřížila kotníky za mými zády. Ponesl jsem ji temným obývacím pokojem přímo do své ložnice a složil ji doprostřed matrace.

„Jsi si tím jistá?“ zeptal jsem se.

„Víc než čímkoli jiným,“ dýchala těžce.

Chytil jsem lem své košile, přetáhl si ji přes hlavu a mrštil s ní na podlahu. Sienna neváhala. Posadila se, stáhla ze sebe mokrý vršek, rozepnula podprsenku a odhodila ji stranou. Její nahá ňadra byla dokonalá; bledá kůže lemovala ztuhlé, tmavě růžové bradavky reagující na chladný vzduch v místnosti. Skopl jsem boty a stáhl džíny i boxerky dolů, odkopnul je, až jsem před ní stál úplně nahý. Můj penis byl plně ztopořený, tlustý a agresivně trčící ze spodku břicha, pulzující těžkým tepem.

Sienně se rozšířily zorničky, když shlédla na můj tvrdý úd. Natáhla se k němu chvějícími se prsty, ale já jsem zachytil její zápěstí a přišpendlil jí je nad hlavu do matrace. Vylezl jsem na ni a vklouzl svým těžkým tělem mezi její roztažená stehna. Stáhl jsem jí z nohou mokré džíny i kalhotky a svlékl ji úplně donaha. Prohnula se v zádech a celá se mi nabídla.

Sklonil jsem hlavu a vzal její pravou bradavku do úst. Silně jsem sál a jemně se zakousl do citlivého hrotu. Sienna hlasitě vydechla a boky jí vystřelily nahoru z prostěradla. Přesunul jsem se k druhému prsu, slízl ztuhlou bradavku a pak ji sevřel mezi zuby. Pode mnou se vrtěla, dech se jí zadrhával a nehty mi přejížděla po středu holých zad.

Pokryl jsem její břicho polibky a pevně ji chytil za boky, abych ji udržel v klidu. Přesunul jsem se mezi její nohy a pohlédl dolů na její obnažený klín. Byla úplně mokrá, její kluzká vlhkost se leskla v tlumeném světle. Roztáhl jsem jí stehna ještě víc od sebe a sklonil tvář k její mokré kundičce. Přetáhl jsem jazykem přímo středem a vychutnal si její sladkou, pižmovou chuť.

Sienna vykřikla do tichého pokoje a prsty se jí vpletly do mých vlasů. Palci jsem jí roztáhl vlhké pysky a našel její zduřený klitoris. Začal jsem po tom citlivém uzlíku nervů kmitat jazykem, rychle a tvrdě. Boky jí divoce cukaly. Tlačila se klínem nahoru proti mému obličeji a dožadovala se ještě většího tlaku. Vssál jsem její poštěváček do úst, kroužil kolem něj jazykem a přitom zasunul dva silné prsty hluboko do její mokré pochvy.

Byla těsná, svírala mé prsty jako svěrák. Pumpoval jsem prsty dovnitř a ven z její kluzké kundy a napodoboval rytmus ztopořeného ptáka. Palcem jsem udržoval neúprosný tlak na jejím klitorisu. Její dech se změnil v trhané, zoufalé steny.

„Ronane... prosím. Potřebuju tě v sobě. Prosím,“ žadonila.

Vytáhl jsem prsty, celé lesklé její vlhkostí. Posunul jsem se zpátky po jejím těle a usadil své boky mezi její rozevřené nohy. Uchopil jsem kořen svého tlustého údu a třel kluzkou, zvlhlou žalud přímo nahoru a dolů po její mokré poševní štěrbině. Tření z jejího hrdla vytáhlo bezdechý vzlyk. Rukama mi sevřela široká ramena a nehty se mi zaryla hluboko do kůže.

„Dívej se na mě,“ přikázal jsem.

Sienna otevřela oříškové oči a střetla se se mnou pohledem.

Pohnul jsem boky dopředu a jediným brutálním, plynulým pohybem jsem zabořil svůj tvrdý penis hluboko do její těsné kundy.

Vykřikla – vysokým, ostrým zvukem intenzivní rozkoše smíšené se šokem z mé velikosti, která ji roztahovala až na samotnou hranici. Zůstal jsem bez hnutí, zaťal zuby, jak její vnitřní svaly křečovitě pulzovaly a pevně svíraly můj tlustý úd. Pocit její horké, mokré kundy obepínající můj penis mě málem připravil o rozum hned v tu chvíli. Vydal jsem ze sebe divoké zavrčení a opřel své čelo o její, zatímco si zvykala na to roztažení.

„Jsi tak neuvěřitelně těsná,“ zamumlal jsem přiškrceným, napjatým hlasem.

Pomalu jsem vysunul penis ven, až v jejích vlhkých pyscích zůstala jen špička, a pak jsem prudce vrazil boky vpřed a znovu se do ní ponořil až po koule. Sienna hlasitě vykřikla, obemkla mi paže kolem krku a stáhla má ústa ke svým. Líbali jsme se s divokou vášní, naše jazyky spolu zápasily, zatímco mé boky nasadily syrový, zběsilý rytmus.

Vyjížděl jsem a narážel zpátky, rychle a neúprosně. Hlasité pleskaní mé kůže o její se odráželo od stěn ložnice. Každý hluboký příraz jí tělem vyslal prudké záchvěvy. Tělo naráželo na tělo v čistém, primitivním tření. Popadl jsem ji za stehna a vytáhl je výš přes svá ramena, abych odkryl tu nejhlubší část jejího nitra. Přirážel jsem tvrději, těžkými varlaty jsem narážel na její vlhký klitoris při každém jednotlivém vrazu.

„Ano! Panebože, Ronane!“ křičela a zvrátila hlavu dozadu do polštářů.

Oba jsme byli lesklí potem. Pevně jsem ji chytil za pas a držel ji bez hnutí, zatímco jsem do ní bušil s trestající silou. Přijímala každý centimetr mé agresivní délky, brala to brutální, zvířecí přirážení s nenasytnou touhou. Její vnitřní stěny se začaly chvět a dojit můj tlustý penis. Cítil jsem, jak se v ní stahuje a narůstá sevření přicházejícího orgasmu.

„Nepřestávej! Dělej, ještě!“ vykřikla Sienna a nohama mě křečovitě sevřela kolem pasu.

Sáhl jsem pravou rukou dolů a agresivně přejížděl palcem po jejím kluzkém, zduřeném poštěváčku, zatímco jsem dál neúprosně bušil do její mokré pochvy. Víc nebylo třeba. Sienna se roztříštila v intenzivním vyvrcholení. Vyrazila ze sebe sérii trhaných, zlomených výkřiků a její kunda svírala můj tvrdý úd v neuvěřitelných, dojivých stazích.

Její prudký orgasmus mě strhl přímo přes hranu. Vydal jsem ze sebe hlasité, hromové zavrčení a zabořil svůj úd tak hluboko do ní, jak to jen fyzicky šlo. Mé boky se zasekly o její, jak můj penis divoce škubal a vystřikoval husté, horké dávky semene hluboko do její těsné, mokré kundy. Společně jsme se vezli na té intenzivní vlně vyvrcholení, hrudníky se nám zvedaly a lapali jsme po dechu.

Zhroutil jsem se vedle ní na matraci a přitáhl si její poddajné, vyčerpané tělo těsně k boku. Leželi jsme propletení v hřejivém doznívání, v místnosti panovalo ticho, které přerušoval jen náš těžký, namáhavý dech. Sienna si opřela hlavu o mou svalnatou, holou hruď. Pot na naší kůži začal v průvanu ložnice chladnout. Její vlhké vlasy mě lechtaly na spodku brady. Ovinul jsem svou těžkou paži kolem jejích ramen a prsty líně, bezmyšlenkovitě kreslil obrazce po její holé kůži.

„To bylo... páni,“ zašeptala Sienna do ticha.

„Jo. To bylo,“ zasmál jsem se tiše do temného pokoje.

Zůstali jsme tak několik minut a vychutnávali si tělesný klid. Cítil jsem, jak se mi do morku kostí usazuje překvapivý pocit naprostého míru.

„Nemůžu uvěřit, že jsem to vážně udělala. Cítím se... tak svobodná,“ zamumlala a v hlase jí zněl tichý úžas.

„Není zač.“ Vtiskl jsem jí jemný polibek na vlhké čelo.

Zavřel jsem oči, spokojený s tím, co mělo být naprosto ukázkovým, vzrušujícím úletem na jednu noc. Přivedl jsem ji sem, aby upustila páru, aby ze sebe vymilovala zlé vzpomínky na svého bývalého a aby si užila oboustranně uspokojivou noc bez jakýchkoli závazků. Nic víc, nic míň.

Jenže vtom mou duší projela prastará, kosmická tlaková vlna.

Družka.

To slovo mi v mozku vybuchlo jako nálož. Páteří mi projelo prudké zachvění a oči se mi rázem rozletěly dokořán. Vzduch mi zamrzl v plicích. Můj vnitřní vlk – bytost, která normálně dřímala tiše a nehybně pod povrchem mé lidské kůže – se s burácením probudil k naprosté bdělosti. Drásal se mi v hrudi a vyl prastarou píseň vítězství a majetnictví. Po pažích i zádech mi naskočila husí kůže.

Sienna mou náhlou fyzickou reakci vycítila. Zvedla hlavu z mé hrudi a v šeru ložnice zkoumala mou tvář s jasnými obavami v oříškových očích.

„Děje se něco?“ zašeptala a jemnými konečky prstů přejela po ztuhlé linii mé čelisti.

„Nic. Vůbec nic,“ zalhal jsem rychle a donutil svaly povolit. Zamaskoval jsem náhlou paniku a nasadil lhostejný úšklebek, abych skryl to masivní zemětřesení uvnitř.

Složila hlavu zpátky na mou klíční kost, uvěřila mým slovům a znovu se propadla do vyčerpaného uvolnění.

Jenže to nebylo nic. Hlava se mi točila pod tíhou neúprosné, nezvratné reality toho, co se právě stalo.

Rodová linie Adlerů nesla posvátné, hluboce nebezpečné tajemství, které jsme před lidským světem úzkostlivě tajili. Nebyli jsme jen zámožná smetánka z vlivných rodin, která financovala univerzitní kampus. Byli jsme čistokrevní vlkodlaci. Byli jsme kožoměnci svázaní s cykly měsíce, predátoři kráčející mezi nic netušící lidskou kořistí.

A v našem skrytém nadpřirozeném světě neexistovalo biologické pouto posvátnější, intenzivnější a nezlomnější než pouto družky. Najít pravou družku znamenalo posvátné spojení vykované samotným osudem. Byl to vesmír, který vyhlašoval svůj absolutní protějšek a spojoval dvě duše v jedinou bytost.

Můj vlk v mé hrudi doslova vrněl, když jsem se díval na lidskou dívku odpočívající v mém náručí. Její vůně – bourbon, déšť a pižmové aroma mého vlastního semene hluboko v ní – byla najednou tím nejomamnějším, co jsem kdy v celém svém životě zažil. Voněla jako moje. Voněla jako domov.

Sienna Vanceová už nebyla pouhým bezhlavým rozptýlením po rozchodu. Nebyla to známost na jednu noc, kterou bych ráno vyprovodil. Byla to má osudová družka. Má přirozená alfa samice.

Žíly mi zaplavilo těžké, pradávné majetnictví, které smetlo jakékoli zbytky logiky. Zpřísnil jsem stisk kolem jejího pasu a přitáhl si ji ještě blíž, až mezi našimi těly nezůstal ani milimetr prostoru. Hlavou se mi honily myšlenky na to, jak obrovskou komplikaci tohle odhalení představuje. Jak k čertu utajím svou nadpřirozenou identitu před tichou lidskou holkou, která sní o poklidném životě na předměstí? Jak bych ji mohl uvést do světa krve, tesáků a proměn, aniž bych ji k smrti vyděsil?

Odpovědi jsem zatím neznal. Jedna věc však byla naprostým, nezpochybnitelným faktem. Své tajemství budu krýt tak dlouho, jak jen bude třeba. Budu hrát roli obyčejného vysokoškolského sportovce, zlého kluka, kterého vyhledala kvůli pomstě. Udělám cokoli, co bude nutné, abych si ji udržel přímo po svém boku.

Protože teď už patřila mně. Můj vnitřní vlk si vznesl trvalý nárok. A já bych raději roztrhal celý svět na kusy, než abych ji kdy nechal odejít.

Tiskl jsem ji pevně k hrudi ve tmě ložnice a mé majetnické myšlenky vířily tak dlouho, dokud pravidelný rytmus jejího dechu konečně neukolébal mé vyčerpané, přetížené tělo do hlubokého spánku.